Krétské památky a neposlušný auto

V posledních pár dnech na ostrově jsme si chtěli objet nejznámější krétské památky a města, abychom měli kompletní představu o tamní kultuře. A ani jsme se tak nebáli davů, když jsme tu uprostřed zimy!

Z Elafonissi jsme zamířili do městečka Paleochora. Bylo nám doporučeno jako klidné, malé, přímořské město. Podél moře pěšky z Elafonissi to je necelých 20 km, ale my to objížděli asi 1,5 h po silnici přes hory kolem.

Paleochora, pohodové městečko na jihu ostrova
Výhlídka na Paleochoru, hory za ní a to celé obklopené nekonečným mořem…

První věc, co jsme potřebovali zařídit, bylo sehnat vodu. Našli jsme jeden funkční (v zimě bývají zavřené) kohoutek u promenády na pláži a už se těšili, jak se večer osprchujeme. Stavili jsme se na jídlo v jednom místním podniku, kde nám zas po jídle přinesli domácí raki s desertem. Pokecali jsme s majitelem o politické situaci v Řecku a o cestování, lehce se přiopili a vybrkali ven, kde akorát zapadalo slunce. Vyběhli jsme si to na místní vyhlídku a kochali se panoramatem města, hor a moře.

moře a hory, typická kombinace pro Krétu
Moře a hory a nad nima se honí mraky…jo jo, čekáme, jak zas začne pršet!

Noc jsme strávili u moře. Další den nebylo hezky. Většinu dne pršelo a my museli k večeru popojet. Byli jsme už oba unavení, když jsme za tmy dojeli na druhou stranu ostrova a prostě upadli do postele. Místo nepatřilo k nejkrásnějším, ale nám to v tu chvíli bylo jedno.

Zpět na severu

Strávili jsme celý další den v autě a byli vděčný za dostatek internetu na práci. Večer jsme podél pobřeží dojeli k Rethymnu. Spali jsme na stejném místě jako posledně. Potřebovali jsme vyprat a já jsem si chtěla projít centrum. Odpoledne se mi konečně povedlo dostat Lea od práce a tak jsme se vydali na obhlídku.

historické uličky Rethymna
Úzké uličky historického centra Rethymna

V Rethymnu je velká benátská pevnost, starý přístav a historické centrum s úzkými uličkami. Měli jsme štěstí na počasí a celou dobu nám krásně svítilo a skoro nefoukalo. Chtěli jsme si hlavně skočit někam do kavárničky na kafe. Zapadli jsme do jedné, co nás přivábila svou vůní a protože už to bylo chvíli od oběda, tak jsme si oba dali taky smoothie a velkou sladkou palačinku. Takhle přejedení jsme už dlouho nebyli! A byla to jedna z nejlepších palačinek, co jsem kdy měla!

Nejlepší palačinky na světěěěě!!! Ta horní je plněná nakrájeným banánem a mléčnou čokoládou a ozdobená hořkým kakaem, jahodami a politá bílou čokoládou. Spodní je jako štrůdl. Uvnitř kandované jablko, mascarpone a sušenky a posypané skořicí cukrem a ozdobené zase sušenkami zasazenými do mascarpone. MŇAM!

Kamarádi z Elafonissi nám doporučili jednu volně přístupnou jeskyni kousek od Heraklionu. Že prý fakt stojí za návštěvu a je tam i místo a klid na parkování přes noc. Tak jsme jeli! A rozhodně to stálo za to! Jeskyně Skotino je jedna z největších posvátných jeskyní na Krétě, co je stále používaná. Strávili jsme v ní asi hodinu jenom prolézáním mezi kameny a obdivovali krápníky kolem.

krétské památky - posvátná jeskyně Skotino
Uvnitř jeskyně Skotino. Uznávám, že spodek byl dost pošlapaný, pokrytý ptačincema a prostě kamením, ale i tak to společně se stropem tvořilo kouzelný místo a dost chápu, proč jí pořád místní vnímají jako posvátnou…

Hlavní turistická destinace Kréty!

A protože se náš pobyt na Krétě blíží ke konci, tak nemůžeme vynechat návštěvu paláce Knossos. Asi bych se tam nechtěla stavovat v létě, kdy je sezóna a místo musí být absolutně narvané. Moc jsem nevěděla, co od toho čekat. Když tohle místo objevili, tak to prej bylo jen několik kamenů převážně schovaných pod nánosy hlíny. Teď je část zrenovovaná, takže se dá i částečně představit, jak to tam asi vypadalo. Je to místo, kde žil král Minos, postava z řecké mytologie, co nechala vytvořit pověstný labyrint pro Minotaura!

Nejznámější palác patřící mezi krétské památky
Součást Knosossu a zároveň jediný místo, kde jsme našli aspoň obraz býka! Fakt jsme tam hledali nějakou zmínku o Minotaurovi a o labyrintu a nikde nic!

Cestou dál jsme potkali vrakárnu, a tak jsem zastavili, abychom se poptali na několik věciček do auta. Po asi půlhodinovém hledání v různých autech, jsme objevili relé na boiler, co vypadalo trochu kvalitněji než to naše. A tak jsme jich pro jistotu koupili 5 do zásoby! 😀

Krétské památky netvoří jen budovy..pro nás měly své kouzlo i hory
Pohled na vrcholky krétského středohoří. No nejeli byste se tam podívat?!?

Protože tady celou dobu sledujeme ty zasněžené vrcholky v centru Kréty, rozhodli jsme se tam zajet a zkusit dojet až k chatě, ze které se chodí výšlap na nejvyšší horu ostrova. Prý je letos jedna z nejchladnějších zim a tak naše cesta skončila někde kolem 1100 m n. m., kde už začínala sněhová pokrývka a cesta nebyla projetá. Zůstali jsme přes noc, kdy nás uspávalo jen cinkání ovcí.

sníh a Kréta? Proč ne! trochu jiná součást naší krétské památky
Hory se sněhem. I to lze na Krétě najít! Jen ty ski rezorty tu nemají…

Iveco začíná protestovat

Ráno jsme se šli podívat aspoň za zatáčku, abychom viděli víc z pohoří a prošli se po sněhu. Ty výhledy opravdu nebyly k zahození! Po chvíli se ale začal zmrzlý sníh propadat a tát. Zamířili jsme tedy pryč z hor a po cestě směrem k Chanii. Nějak nám blbne turbo, vydává divný zvuky, co se zhoršujou. Od opravy (víc detailů v tomto článku https://svetemsusmevem.cz/?p=449 ) to lehce pískalo, ale teď se to rapidně zhoršilo!

Zastavili jsme u cesty a Leo to začal opravovat. Vypadalo to, že je to trochu lepší. Už jsme se chystali znovu vyrazit. Ale když chtěl Leo nastartovat, vůbec to nešlo! Pořád se to dusilo. Tak se ho ptám, jestli to souvisí s tím, co tam udělal, nebo je to něco nového? Prý to nesouvisí. A tak tam stojíme asi 2 hodiny, kolem jezdí auta a my se hrabeme v motoru. Teda hlavně Leo. Já se spíš pletu 😀 .

Po několika pokusech přišel na to, že nám nefunguje chcípací ventil. Tohle je pro mě novinka. Motor má takový ventil, který mu dává signál, teď jde nafta a teď zas ne. A podle toho nastartuje nebo chcípne. U nás to nefunguje. Teď se ventil zasekl v poloze ‚není nafta‘, takže i když tam jde, tak o tom motor neví. Leo ho nějak otevřel, takže jsme schopní nastartovat, ale teď nám to pro změnu nechcípá! Jediný, jak to chcípne je, když tam necháme rychlost. Ale chudák I❤️ECO! Je to dost drastický způsob…a není vůbec zdravý. Teď už se v tom moc nechceme rejpat, ale až dorazíme zpátky na pevninu, tak budeme muset něco vymyslet.

Chanijský maják a přístav, další krétské památky
Maják v Chanii a další extra selfie! Měli jsme na sobě sportovní oblečení a kolem chodili totálně vyšňořený lidi, chlapi v kravatách, dámy v šatech… Připadali jsme si lehce nepatřičně… 😀

…všechno jednou končí

Po ‚opravě‘ jsme radši dojeli až do Chanie a ještě večer jsme si udělali kratší procházku do centra a na jídlo. Mají tam historický přístav a centrum. Romantika z toho úplně čišela! A tak jsme si dali burgry a pivo…prostě byla chuť no! 😀

jeden z našich posledních hezkých výhledů na moře, žádné krétské památky, ale nám to asi takhle vyhovuje víc :)
Poslední hezké dny na Krétě…

Přejeli jsme na pláž kousek za městem a zůstali tam 2 dny. Pracovali, čekali a doufali, že nebudeme mít problémy na cestě do přístavu. A neměli! Přejeli jsme večer před odjezdem a zastavili nedaleko. Odpoledne jsem ještě zaběhla do lékárny pro Kinderyl a už najíždíme na loď!

Kréta brečí
Odjíždíme a Kréta brečí.

Kréta se s námi po víc jak měsíci loučí se slzami. Lehce prší a my si taky říkáme, že se nám bude stýskat! A kdo ví? Třeba to za týden otočíme a vrátíme se! 😀

RubrikyNezařazené

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *