Na předchozí pláži jsme zůstali až do sobotního rána. Týden jsme strávili prací a vařením, úklidem, trochu cvičení a taky vymýšlením, co budeme dělat dál. Jak jsem psala v předchozím článku, rozhodli jsme se (pokud se něco extra nepokazí) přečkat v izolaci tady, v Řecku, ale nechceme se nějak hnát do míst, kde je vyšší riziko nákazy a tak se budeme držet v ústraní a spíš sami.
V pátek jsem si večer dala na rozloučenou s Peloponésem koupačku v moři. Bylo to spíš takové otužování, ale udělalo mi to hrozně dobře! A musela jsem se fakt smát, když mi pak Leo říkal, že si mě točil dědula od vedle! 😀
Dlouhý přejezd
Na sobotu jsme měli naplánováno přejet co nejdál od Peloponésu – první město s nákazou tady je Patras, přístav právě na severu poloostrova a my dneska pojedeme kousek od něj. Vede tam totiž jeden z nejdelších lanových mostů na světě zpátky na pevninu. Sice se za něj musí platit (pro dodávku je to 20 Euro), ale je to nejrychlejší a nejbezpečnější, takže když jsme si spočítali kolik bychom ušetřili a že jediný, koho potkáme je výběrčí poplatku, byli jsme ochotni to zaplatit.
Čekala nás dlouhá cesta na sever, ten den jsme strávili v autě asi 3-4 h a dojeli až za město Preveza k pláži. Byla plná procházejících se lidí. Prostě těch, co si chtějí hezký den užít venku. Nám se úplně nelíbilo zůstat v tomhle davu, tak jsme jen nabrali vodu z kohoutku a jeli se přesunout jinam.
O pár kilometrů dál na sever jsme si našli dlouhou pláž jen s pár rybáři, kde jsme zůstali. Vypadalo to tam, že se z toho snaží postavit líbivější místo pro turisty – dělali lepší kanalizaci, předělávali silnice, rozšiřovali cestu u pláže, aby se u ní dalo zaparkovat. A do toho tu měli několik občerstvení, bohužel pro nás všechno zavřené.
Lepší místo? Možná!
V neděli ráno jsme se šli projít po pláži. Potkali jsme jen pár lidí v nedalekém malém přístavu. Přemýšleli jsme, kde zakotvíme na týden a možná i na dýl. Tady to sice nebylo špatné, ale jezdilo kolem nás moc aut – stáli jsme kousíček od cesty. Vybrali jsme si jednu nádhernou pláž, kde slibovali i kohoutek. Cesta tam trvala asi 20 min. Pláž samotná byla krásná, schovaná pod útesem hustě porostlým borovicemi. Ale jinak pro nás pro delší pobyt nevyhovující. Jezdilo tam spoustu lidí, internetové připojení nic moc a ten kohoutek byl dole na pláži, takže bychom v případě nutnosti museli chodit pro vodu dolů.
Přejeli jsme proto na vedlejší pláž, kde nás rovnou přišel pán ze sousedního karavanu pozdravit. Francouzský senior, co se svojí manželkou objíždí Evropu. Zrovna před týdnem dorazili do Řecka a za nimi se vše zavřelo. Tak hledali klidné místo na přečkání jako my.
A podobně to mají naši sousedé z Británie. Ti jezdí už delší dobu a v Řecku jsou od prosince jako my. Také si užívají důchod a říkali, že se jim teď určitě do Anglie vracet nechce. Tak jsme se tu pozdravili a celý týden trávíme kousek od sebe, většinou teda zavření v autech. Není nejlepší počasí, tak kdo by se hrnul ven? Stejně máme zůstat doma.
Děláme zásoby
V úterý, kdy jediný den bylo hezky jsem rychle vytáhla pračku a vyprala špinavé prádlo a trochu doma poklidila. Adoptovala si nás tady zase smečka psů, naštěstí jsme zrovna nedávno pro tyhle případy koupili psí granule, tak je máme aspoň čím krmit. Bereme to jako nájem za to, že tady můžeme na chvíli zůstat. A oni nás ochraňují. Štěkají na každého motorkáře, co sem zabloudí! 😀
Vláda tady vydala nařízení, že máme zůstat v izolaci a kdo bude chtít jít ven, tak musí mít potvrzení – SMS, vytisknuté nebo ručně napsané, kde musí být uvedeno jméno, adresa, datum a čas a také podpis. Kdyby nás potkala kontrola, tak to u sebe musíme mít spolu s doklady.
Poprvé jsme to otestovali ve čtvrtek cestou na nákup. Docházely nám zásoby a tak jsme udělali náš snad největší nákup na cestě a doufáme, že to aspoň na 2 týdny vydrží. Při vstupu do obchodu jsme dostali číslo a hurá na nákup! Jako jedni z mála jsme měli roušku, viděli jsme ji tady jen u seniorů, těhotné a zaměstnanců obchodu. Ale víme, že je důležité ji nosit pro zpomalení šíření nákazy a tak se snažíme být zodpovědní.
Naše potvrzení o důvodu vycházky mimo domov nikdo nekontroloval a my se v pohodě dostali zpátky na pláž i s doplněnou plynovou lahví. Takže jsme teď plně vybaveni tu nějakou dobu zůstat a nikam se nehnout!