Život v kempu a naše vyhlídky

V sobotu ráno jsme měli lepší náladu než večer. Ne nadarmo se říká, ráno moudřejší večera! Po jen lehce probdělé noci, kdy nás rušilo asi 5 komárů jsme se rozhodli zapracovat na přidělání naší moskytiéry. Kromě toho jsme se všichni trochu uklidnili a po včerejší nejistotě, co s námi bude si uvědomili, že pokud nám ten kemp nezavřou, tak to nejhorší tu určitě přečkat můžeme.

Máme tu vše potřebné, majitel už s námi komunikuje také trochu lépe a říká, ať si to tu užijeme a relaxujeme. Asi pořád nepochopil, že my to tu nemáme jako dovolenou, že normálně pracujeme (i když já ne na plný úvazek). Máme možnost připojení elektřiny, teplou vodu a obrovskou sprchu! Kohoutek s pitnou vodou za barákem a spoustu prostoru – kemp je téměř prázdný.

Zlepšuji své kulinářské umění – moje první tvarohové knedlíky s ovocem!

Kemp je sice oplocený, ale skrz branky, které jsou každých asi 100 m, je přístup na pěknou pláž. Jsme na malinkém poloostrůvku a kolem dokola kempu je to asi 1,5 km po pláži, takže můžu chodit i běhat…dokola! Jediný problém je, že abychom mohli opustit kemp, tak musíme poslat SMS a plavat se nesmí vůbec. Myslíme si, že kdyby to povolili, tak to tu bude hned plné lidí z města.

Návštěva od novin

V sobotu dopoledne jsme měli návštěvu. Přišla se na nás podívat jedna novinářka. Teda…mluvila na nás přes plot s nasazenou rouškou a nahrávala si každou odpověď. Ptala se nás všech, jak se tu cítíme a jaká je naše situace. Velmi stručně jsme ji odpovídali jen to nejnutnější a snažili se neříkat nic, co by se mohlo časem obrátit proti nám. Když nás chtěla fotit, tak jsme ji to zakázali. A stejně. Pár fotek udělat stihla a v pondělí v místních novinách vyšel článek o turistech uvízlých v kempu Drepano u města Igoumenitsa.

Jsme v Blesku!

V řeckých novinách nám to bylo celkem jedno, naše odpovědi tam byly opravdu minoritní, ale co nás opravdu překvapilo, že se to začalo objevovat i v českých novinách! 😀 Jsme v Blesku, ceskenoviny.cz a na aktualne.cz. Nejspíš ale došlo k chybě v překladu a tudíž ne všechno je úplně pravda.

A v Českých novinách

A tady dávám pro ty, koho to zajímá, odkaz na originální článek, kde máme i několik fotek:

https://www.kathimerini.gr/1073634/gallery/epikairothta/ellada/se-karantina-sto-kampingk-toy-drepanoy-8esprwtias-41-toyristes?fbclid=IwAR0nyOi5KSylq-JOix3B88yaPtoFucvJjGM8nqfdBMO2B7bWpfP5R5_5x-g

Sžíváme se s prostředím

Víkend jsme jinak věnovali práci na dodávce, přidělali moskytiéru, připojili ledničku k našemu chytrému domu, takže ji teď už také ovládáme hlasem. Také jsme pekli kváskový chléb v improvizované troubě – tentokrát vyrobené z grilu a hezky nám vyběhl. Neuvědomili jsme si ale jednu věc. Kmín, který se nám tu podařilo sehnat se trochu liší. Je to římský kmín a proto chutná úplně jinak než náš klasický český a chléb měl díky tomu velmi netradiční a výraznou chuť.

Náš kváskový chlebíček pečený ve speciální grilové troubě.

Postupně jsme se dozvídali, jak se nakonec všichni Francouzi rozhodli odjet. Úplně to chápeme, mít dům ve Francii, tak průjezd Itálií asi taky riskneme. Jsou tu 2 rodiny i s dětmi a několik důchodců. Pro ně se to zdá jako nejlepší možnost. Naši sousedé studenti a jeden pracující mladý francouzský pár si sehnali místo u známých. Opustili tedy kemp a přes hory se přesunuli na tento soukromý pozemek. Psali, že dorazili v pořádku, tak jim jen držíme pěsti, ať nemají už žádné jiné potíže a můžou tam v klidu přečkat.

Další změny plánu

Velikonoční pondělí jsme strávili na nákupech. A stavili se i v zahrádkářství koupit nějaké sazeničky pro naši novou zahrádku. Na večer jsme i nakoupili nějaké maso na gril a pozvali sousedy. Příjemně jsme povídali a vyprávěli si historky z cest, dokud se za námi nestavil majitel kempu a neoznámil nám, že se kemp bude ve čtvrtek zavírat.

Naše teráska – žijeme v obležení květin! 😀

A je to tu znovu! Nejprve nám tvrdí, že je to tu na měsíc zadarmo, pak že se musí platit a teď, že to tu zavřou! Tomu už se nešlo nesmát. Ale i tak jsme si užili hezký večer s romantickým západem slunce a šli se zase pěkně (ne)vyspat za komáry. Moskytiéra je sice skvělá, ale místy tak děravá, že ji většina komárů úspěšně ignoruje.

V úterý ráno nám přišla odpověď od ambasády. Můžeme jet lodí do Itálie, odkud nám zařídí koridor až do Čech. Má to ale několik podmínek. Itálií projet do 24 h, v Rakousku se nezastavovat vůbec a nepřejíždět z Rakouska do Německa a zpět. Prostě taková jízda, na kterou naše Iveco není trénované. Tipuju, že by začalo protestovat někde uprostřed Itálie a možná tak v Brenneru by zůstalo úplně. Prostě jsme usoudili, že bude bezpečnější tuto cestu nepodnikat. Nechci si ani představovat, co by to pro nás znamenalo, uvíznout někde mezi ve strachu žijícími Italy a jejich přeplněnými nemocnicemi.

Konec dobrý, všechno dobré

Zkoušeli jsme kontaktovat několik lidí přes facebook až se nám nakonec povedlo sehnat dvě milé paní, které by nás u sebe nechaly zaparkovat. Jedna má olivový sad na břehu jezera pár set kilometrů od naší současné lokace. Už jsme málem začínali plánovat cestu zpátky na jih, když za námi přišel majitel kempu s tím, že můžeme zůstat i po čtvrtku, že to starosta povoluje.

Tak my už tady nerozumíme vůbec ničemu! Každopádně máme pro jistotu připravený plán B, takže jsme zajištění! Zatím zůstáváme tady, ale jen co trochu uvolní cesty (teď to hodně kontrolují a zastavují každé auto, kde zjišťují důvod vašeho přejezdu), tak se vydáme pryč! Nebo pokud kemp zase zavřou…nebo zdraží!

Leo v pracovním nasazení…v hamace a s kafíčkem na provizorním stolku.

Dokud se nic radikálně nezmění, tak jsme tu v bezpečí a s návratem do ČR nespěcháme. Vždyť jsme zrovna v oblasti, kde je nulový výskyt nakažených! Sice bylo posledních pár dní víc napjatých, ale já věřím tomu, že se všichni snažíme dělat jen to nejlepší jeden pro druhého a že nás odsud nikdo vyhánět nebude. Pořád jsme všichni lidé a pokud se k sobě budeme i lidsky chovat, tak to zvládneme.

Jedna odpověď na “Život v kempu a naše vyhlídky”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *