Den za dnem přibývají, nám se přehoupl další měsíc a my si začínáme uvědomovat, jak ten čas letí. Když jsme přijeli do kempu, bylo 10.4. Teď je květen. A je tu teplo jako v Čechách v létě! Takže se i začínáme pěkně opalovat.

Máme čas a tak se víc věnujeme vylepšování dodávky. Sousedi z Anglie vyklidili celý karavan, všechno do detailů vyčistili, z venku auto umyli a naleštili. Prostě na konci jejich týdne vypadalo lépe než nové! My jsme je jen zpovzdálí sledovali a radši se do něčeho tak radikálního nepouštěli. Kdo ví, co bychom ještě našli. Navíc se nám úplně nechtělo mýt z venku auto – bylo by moc bílé a zářilo na celé okolí…a taky bychom určitě objevili spoustu rezatých míst!
Naše karanténní vylepšováky
Během té doby se ale i u nás událo pár změn. Leo vymýšlel, jak vyrobit novou troubu, a tak když zahlédl u jednoho kontejneru velkou plechovku od mozarely, byla naše! Doma jsme ji vypálili, oloupali lak, vnitřkem protáhli drát, aby bylo kam dát plech, a vyrobili dvířka z alobalu. Celé jsme to postavili na plynový sporák – na dvě plotýnky a pekli. A ono to fungovalo! Ze začátku dost pálila, tak jsme přidali písek, aby to zmírnilo žár odspodu. A nakonec i několik příček, aby byl plech výš. Tam to totiž peče s dostatečnou teplotou nejrychleji a nepřichytává se to odspodu. Po pár pokusech a několika vychytávkách tak vznikla přenosná trouba do dodávky!

Další posun v dodávce je moskytiéra. Opravdu důležitá věc na léto a hlavně v této oblasti. Normálně v Řecku tolik komárů není, ale na sever od nás je prakticky jenom bažina, takže se mají kde množit. A že jich není málo! Moskytiéru jsme přidělali z obou stran postele a na průchod si nechali úzký odklápěcí pruh. A jsme spokojeni! V kombinaci s repelentem to funguje na 100%!

Kromě moskytiéry jsme konečně také dokončili lišty kolem okna a termo závěsy. Leo to naměřil a vyřezal, já jsem je natřela. Zbytek už dělal Leo sám, protože jsem měla spoustu jiné práce! 😀 A výsledek je parádní! Máme okno s posuvnými závěsy!

Socializace se sousedy
Omezený pohyb jsme tu měli do 4.5. Během dubna jsme se sbližovali se sousedy, po večerech povídali nad sklenkou vína a jeden večer se nám povedlo i sedět skoro do půlnoci a vypít celou lahev whisky! Ráno si ale ne všichni pamatovali, kdo to vlastně vypil… 😀 Prostě byla sranda!

S Carol jsme pokročily s jógou. Po prvních třech dnech, kdy jsme to lehce přepískly, jsem ji dala pár dní na oddech a pak jsme pokračovaly vždy obden. Líbilo se mi, jak dělá pokroky a i ona sama říkala, jak ji asi po týdnu přestala po ránu bolet záda a že ji to celkově pomáhá se cítit lépe. A to jsme dělaly opravdu jen základní jednoduché protahovací cviky a soustředily se na dýchání. Někomu to může znít nudně, ale Carol je důkaz, že i tohle pomáhá.

Od 4.5. už nemusíme posílat SMS, když jedeme nakoupit a můžeme prostě jen tak opustit kemp. A taky konečně můžeme do moře! Takže jsme to rovnou vyzkoušeli a je o trochu teplejší, než před měsícem. 😀 …ale stejně je dost studená na jen takové polehávání ve vodě.

Od toho pondělí také přemýšlíme, kam se vydáme. Plánujeme jeden výlet do hor asi na 4-5 dní. Chtěli jsme tam teď na ten prodloužený víkend, ale zjistili jsme, že nemůžeme ještě oficiálně opustit prefekturu – což je něco jako náš okres. Tak tu zůstáváme a děláme menší výlety po okolí.
Objevování okolí
Naši angličtí sousedé už ale potřebovali změnu a tak odjeli parkovat jinam. Mají tam větší klid, jsou nezávislí a také mnohem více spokojení. Také jsme uvažovali nad tím, že se přesuneme jinam a možná to ještě před koncem týdne uděláme. Od 17.5. by měli povolit přejezdy i za hranice prefektury – do hor a národních parků nedaleko!

Mezitím jsme dali do kupy kola a vydali se okouknout okolí. Seděli jsme na kole po dlouhý době, tak jsme nechtěli nic náročného. Naštěstí tu vedou stezky víceméně plackou, takže jediné, co nás bolí, jsou zadky, které ještě nejsou na sedlo zvyklé. Výlet jsme zakončili ve městě, dali si gyros a zmrzlinu, nakoupili v místní pekárně a v jednom obchůdku s tradičními řeckými výrobky.

Lidé ve městě už se na nás usmívají a vypadají mnohem víc přívětivě, než na začátku karantény. Nejsme asi jediní, kdo se těší na konec tohohle všeho. Až se zase otevřou hranice my budeme moct oficiálně přejet dál a jiní se budou moci zase podívat sem. Myslím, že s určitými opatřeními by tu letní sezóna mohla proběhnout jako obvykle. 🙂